Sladovna Strassmannova pivovaru
Z původního Strassmannova pivovaru se do dnešních dnů dochovala sladovna na Hornopolní ulici. Budova pochází z roku 1893 a jde o mohutný objekt s původním vzhledem.
Poté, co se Markus Strassmann stal majitelem pivovaru, provedl jeho komplexní přestavbu. Po dokončení rekonstrukce došlo k výstavbě nové moderní sladovny. Pozemek pro stavbu byl vybrán na tehdejší periferii města, na Fifejdách. Důsledně symetrický objekt má tvar písmene T. Hlavní trakt sladovny stojí podél Hornopolní ulice a k němu kolmo směrem do centra stojí křídlo s humny a půdami. Střechy pokrývala dvojitá lepenka. Hlavnímu traktu vévodily uprostřed dva velkolepé dvojlískové hvozdy vybavené moderními vendry na obracení sladu.
V levém křídle bydlel sladmistr, dělníci a nádeníci, dále zde byly jídelna, kuchyň a lázně. V pravém křídle byly kanceláře a dílny a navazovala na ně přízemní parní kotelna, za níž byl umístěn parní stroj s komínem. Sladovna byla vybavena nejmodernějšími stroji na úpravu a dopravu ječmene a sladu, jakými byly čističky, třídičky, pulírky, magnety, odkličovací stroje, prachové komory, cyklóny, váhy, elevátory apod. Na zřejmě ještě původních vahách, které zahálely na sladovně ještě v roce 2005, byly firemní štítky: „Hennefer Maschinenfabrik C.Reuther & Reisert m.b.H., Hennef a.d. Sieg.“
Technická stránka stavby byla zpracována firmou pana Ringhoffera na Smíchově. Stavbu samotnou provedla firma Franze Langera z Olomouce. Pohon nezbytné mechanizace sladovny byl zajištěn parním strojem o výkonu 35 koňských sil od firmy Elbertzhagen & Glassner z Ostravy. Parní stroj byl rozpohybováván dvěma ležatými parními kotli o výhřevné ploše 40 m2 a odvod spalin byl zajištěn 30 metrů vysokým strojním komínem. Tovární komín u sladoven nebýval zcela typický a mohl navozovat iluzi jiného provozu, proto ho zde zmiňujeme.
Sladovna byla osvětlena elektricky. Součástí projektu byla i velmi pokroková čistírna odpadních vod od pivovarského odborníka Aloise Schwarze, švagra pivovarníka Neumanna. Vydatný a nezbytný vodní zdroj blízko sladovny se stal i zdrojem vody pro relativně vzdálený pivovar, a to z důvodu ustavičně se zhoršující kvality vody ze studny u Ostravice. Oba provozy zaměstnávaly 110 dělníků. Pivovarská sladovna vyprodukovala ročně kolem 2 500 tun sladu.
V polovině 90. let 19. století byly pivovar i sladovna napojeny vlečkou na železniční síť.
Zdroje a další podrobné informace:
- https://kvasnyprumysl.cz/pdfs/kpr/2011/04/02.pdf
Milan Starec: Pivovarská historie Moravské Ostravy. 2. část: Měšťanský pivovar v držení Strassmannů. Kvasny Prum. 57, 2011, č. 4 - pivovary.info
- ostravaci.cz/moravsko-ostravsky-pivovar-a-sladovna
