Místní dráha Mariánské Hory – Brušperk

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Železniční trať z Mariánských Hor do Brušperku (tzv. Komárka) měla spojit Ostravu s dělníky od Ondřejnice, aby ti nemuseli přespávat v místních hutních a šachetních kasárnách a aby se mohlo lépe obchodovat se stavebním kamenem a jiným materiálem z podhůří Beskyd. Dalším důvodem mohlo být zpřístupnění hor a lesů obyvatelům, kteří na Ostravsku trpěli špatným ovzduším.

Původně zamýšlená trasa měla vést z Mariánských Hor přes Vítkovice, Zábřeh, Starou Bělou, Proskovice, Starou Ves, Brušperk, Fryčovice, Hukvaldy, Kozlovice až do Frenštátu p. Radhoštěm v celkové délce 42 km. V následujících desetiletích se trasa dráhy neustále měnila, měnili se investoři i názory na potřebnost této železnice.

Konkrétní podobu získal projekt v roce 1906, kdy byla podána žádost o udělení koncese pro Družstvo Ostravsko-Brušperské dráhy v čele s JUDr. Edmundem Palkovským. Družstvo vypsalo v roce 1913 konkurs na provedení stavby z nádraží v Mariánských Horách do Brušperku o délce 16,075 km. V květnu 1914 byla koncese přidělena JUDr. Palkovskému a ten ihned zahájil vytyčovací práce a stavby některých staničních budov. První světová válka a všeobecná mobilizace však práce zastavily.

Místní dráha Mariánské Hory-Brušperk - úsek kolem Hrabové
Trasa dráhy kolem Hrabové (kliknutím zvětšíte)

Po válce nebyl zájem pokračovat ve výstavbě trati. Pro všechny problémy, které JUDr. Palkovskému kladly úřady, se ten rozhodl koncesi na železniční trať prodat Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu (VHHT). V roce 1928 byl Louisem Rotschildem zatlučen zlatý hřeb do prvního pražce před budoucím nádražím v Zábřehu.

Trať se začala ale stavět až 9. září 1929. První etapa ze Zábřehu do Hrabové byla uvedena do provozu v 5. října 1930 a měla pět zastávek. Osobní dopravu zajišťovaly parní vozy typu Komárek v intervalu 15 minut. Později byla trať prodloužena až k Vítkovickým vysokým pecím. Od roku 1934 byl na trati zaveden elektrický provoz. Motorové vozy dodala firma Kolben-Daněk, přípojné vozy vyrobily Vítkovické železárny

Po druhé světové válce byla trať na úseku z Hrabové vyprojektovaná v trase Nová Bělá – Krmelín – Brušperk až do Frenštátu p. Radhoštěm. V roce 1948 byla trať prodloužena do Hrabové – Ščučí, kde byla otevřena konečná tramvají. O dva roky později začaly práce na dalším úseku od konečné v Ščučí. Tento úsek nakonec nebyl dokončen a v roce 1960 bylo rozhodnuto o zrušení úseku trati z Hrabůvky do Hrabové.

Do dnešní doby se po trati zachovalo například betonové nástupiště zastávky Břehy pod sídlištěm Šídlovec, sloupy trolejového vedení, těleso dráhy mezi Hrabovou a Novou Bělou a pozůstatky nadjezdů a mostních pilířů v Nové Bělé.

Přečtěte si také:

Informace v datech:

  • v roce 1914 získal podnikatel JUDr. Edmund Palkovský koncesi na stavbu normálně rozchodné trati s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem
  • po válce je koncese nabídnuta Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu
  • 5. prosince 1928 položen první pražec budoucí dráhy
  • 9. září 1929 začíná stavba trati 
  • zahájení provozu 5. října 1930 s parními vozy, tzv. Komárky
  • od 29. března 1934 na trati zaveden elektrický provoz
  • investiční program VHHT 1939 počítá s prodloužením trati do Staré Bělé
  • 24. října 1948 zahájen provoz na prodlouženém úseku do Hrabové-Ščučí
  • od roku 1953 provedeny výkopy a násep na úseku k Nové Bělé
  • v roce 1960 povoleno snesení rozestavěného úseku z Ščučí do Nové Bělé
  • 1. září 1975 zrušena jednokolejná trať od ulice Závodní do Hrabové 

xx

Záběry trati z Moravské Ostravy do Hrabové Ščuči z roku 1975

Zdroje a další informace:

Úvodní fotografie: Archiv Vítkovice, a.s.

 

 


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *