Dolní kolonie Jámy Ignát byla druhou nejstarší hornickou kolonií tohoto kamenouhelného dolu. Rozkládala se na ploše zhruba 160×240 metrů mezi dnešními ulicemi Zajícova, Oběžná, Rybářská a Pašerových. Kolonii tvořily tři úřednické, 21 dělnických, dva společné, pět úřednických domů předělaných z dělnických a tři noclehárny. Pomyslným středem kolonie vedla ulice Mariánská (dnes Grmelova). Dvorní části ulic byla určena pro zahrádky s hospodářskými budovami. Do dnešní doby se z kolonie dochoval jediný dům a několik vzrostlých stromů, které stávaly podél ulic. 

Dolní kolonie na modelu města z roku 1985
Dolní kolonie na modelu města z roku 1985

Výstavba

S výstavbou kolonie bylo započato v roce 1897. Prvních deset pavlačových domů vyrostlo podél ulice Mariánské, dokončeny byly v lednu 1898 a následující měsíc proběhla jejich kolaudace. V dubnu 1898 požádalo kamenouhelné těžířstvo o povolení výstavby dalších domů. V dubnu 1898 začala výstavba a v listopadu 1898 se mohlo začít v domech bydlet. 

Každá budova měla suterén se čtyřmi sklepy o dvou částech, jen v domě č.p. 115 byly sklepy tři a prádelna. V přízemí i patře byly vždy čtyři byty o velikosti cca 41,5m2 s malou předsíní, kuchyní a pokojem. Záchody byly umístěné v přístavcích po stranách pavlače, pro každý byt byl určen jeden záchod. V domech č.p. 126 a 127 mělo první patro jen dva byty a místo dalších dvou bytů měli svobodní dělníci k dispozici čtyři místnosti. 

V květnu 1900 byla podána žádost o povolení výstavby dalších dělnických domů podél ulice Anenské a na konci roku bylo hotovo. Projekt a pravděpodobně i výstavbu dělnických domů provedli Ferdinand Mainx a Leopold Popp, stavitelé v Moravské Ostravě. Jednalo se o jednopatrové domy typu I a II. V domech typu I se nacházely v každém patře čtyři místnosti pro dělníky a dva byty s pokojem, kuchyní a spíží. Domy typu II měly na každém patře 4 byty. Do domů se vcházelo ve středu umístěným vchodem po přízemní pavlači v zadní části budovy. 

Rozšiřování kolonie pokračovalo v roce 1905 výstavbou dvou dozoreckých domů (čp. 305 a 306) /lokalita kolem zastávek Mariánskohorská/. Projekt navrhli F.Mainx a L. Popp, stavbu provedl František Jureček a Otokar Bém. Jednalo se o jednopatrové domy pro osm rodin. V přízemí i patře se nacházely v každé polovině domu dva byty o dvou pokojích, s kuchyní, komorou, spíží a předsíní. Velikost bytu byla cca 65,55 m2.

V září 1905 začala stavba jednopatrového domu (č.p.308), který původně sloužil jako noclehárna s dvanácti pokoji pro dělníky a dvěma rodinnými byty. Přestavba na obytný dům pro čtyři rodiny proběhla v březnu 1910. V každém patře byly dva byty o třech pokojích, s kuchyní a spíží. Velikost bytu byla cca 80 m2.

V roce 1906 se začalo stavět také v ulici Rybářská, první byly patrové domy s č.p. 309 a 310. Projekt a stavbu domů č.p. 310 a 361 realizovali F.Mainx a L.Popp. 

V říjnu 1906 byl postaven dělnický dům v Anenské ulici s č.p. 361. Šlo o jednopatrovu budovu noclehárny s dvanácti ložnicemi pro dělníky a bytem pro správce v přízemí a osmi ložnicemi pro svobodné dělníky v prvním patře. 

Mezi červnem a říjnem 1907 byly postaveny další čtyři domy v ulici Rybářská. Domy byly z poloviny podsklepené a byly projektovány podle typizovaného vzoru. V každém patře se nacházely 4 byty s kuchyní, pokojem, kabinetem a spíží. Byty měly velikost od 38,5 do 43,4 m2. Stavbu domů č.p. 363 a 366 provedl Max Loewy, dům č.p. 364 provedli pánové F.Janeček a O.Bém. U domu č.p. 365 se projekt nezachoval a stavebník je tedy neznámý. 

V září 1907 začala výstavba posledního domu v Anenské ulici, dvoupatrové dělnické noclehárny s č.p. 371, která byla dokončena v lednu 1908. Projekt i stavební práce provedl stavitel Felix Neumann. Šlo o třetí typ domu v této dělnické kolonii. Dům měl jeden centrální vchod. V přízemí se nacházely tři ložnice, každá pro 11 osob, umývárna, záchody a úklidová místnost. V dalších dvou patrech bylo pět ložnice pro celkem 48 osob, umývárny, záchody a úklidová místnost. Tato budova byla v roce 1937 upravena na internát a dvouletou ošetřovatelskou školu Čsl. červeného kříže. 

V březnu 1908 se začal stavět třetí dozorecký dům č.p. 372, v tomto případě dvoupatrový. Šlo o stejný dům jako byly domy č.p. 305 a 306. Projekt a stavbu provedl Felix Neumann. Ve stejné době byl postaven i dům č.p. 373 a šlo o dvoupatrovou budovu určenou pro ubytování dělníků, stejně jako v případě domu č.p. 371.

V průběhu 40. a 50. let byly v kolonii postaveny ještě jednopatrové dělnické a brigádnické ubytovny. 

Kolonie procházela ve 20.a 40. letech různými rekonstrukcemi, významné byly ty na konci a po válce z důvodu odstranění poválečných škod. Na začátku šedesátých letech došlo k převedení bytového fundu kolonie z dolu Jan Šverma na ObNV MHaH.

Bourání

První zbouraný dům byl ten s č.p. 118 (křižovatka u benzinky KM Prona) z důvodu rozsáhlého poškození po zasažení leteckou pumou během války. Většina domů z kolonie byla zbourána až v 80. a 90. letech 20. století. Jediný dochovaný dům z kolonie je stavba s č.p. 129 v Grmelově ulici. V prostoru původní dělnické kolonie se dnes nachází obchodní zóna. 

Důvodem zbourání dělnické kolonie je mimo její umístění v asanačním pásmu a také značně zanedbaný bytový fond, který tvořily byty III a IV. kategorie

Zajímavosti

  • V roce 1910 platili nájemníci ročně 72 nebo 96 K podle velikosti bytu, dozorci a úředníci nájemné neplatili a nedostávali ani bytné (platí o bytech patřících dolu)
  • Měsíční paušál za elektřinu činil 3-6,5 Kč podle počtu žárovek (elektroměry byly instalovány zřejmě až v 60tých letech).
  • Na počátku 60-tých letech proběhla tzv. zvelebovací akce, která vedla ke zvýšení úrovně bydlení.
  • K 1.1.1960 začalo platit nařízení o zastavení chovu drobného hospodářského zvířectva, do 15. ledna musely byt zbourány chlévy, kůlny a jiné stavby.

Zdroje:

Úvodní fotografie: Dolní kolonie na dobové fotografii (1910-18), zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií a pohlednice: Mariánské Hory, Grmelova ulice, sign. IV-41-1/6; autor fotografie neuveden


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *