Katolický hřbitov s krematoriem

Katolický hřbitov byl spolu se sousedním židovským hřbitovem založen v letech 1872-73 během cholerové epidemie, která přeplnila stávající městský hřbitov. Hřbitov byl v užívání od roku 1875 do roku 1953. Od roku 1965 docházelo k jeho postupné likvidaci, která byla ukončena v roce 1979 odstřelem krematoria. Od roku 1980 se v místech katolického i židovského hřbitova rozkládá park.

Nový hřbitov byl založen v roce 1872 v západní části Moravské Ostravy jako hlavní městský hřbitov a nahradil – z důvodu probíhající epidemie cholery – přeplněný městský hřbitov v centru města (dnes Husův sad). O založení hřbitova se zasloužil městský lékař Nikodém Kroczek, který zde byl také po své smrti pochován. Do užívání byl hřbitov dán v roce 1875. V roce 1896 došlo k rozšíření hřbitova.

K hřbitovu náležela také přízemní budova márnice, vzniklá přestavbou původní dělnické kasárny z roku 1872, která se nacházela na Nemocniční ulici číslo 245/24. V letech 1894-97 proběhla úprava bytu pro hrobníka, přístavba márnice, obřadní síně, veřejných záchodů a dalších provozních zařízení. 

Hřbitov byl ovšem založen na místě s problematickou půdou pro pohřbívání. Jílovitá půda a vysoký průsak spodní vody prodlužovaly rozklad pohřbených, čímž se termíny pro střídání pohřbených na jednom místě prodlužovaly z deseti na třicet let a plocha hřbitova se tak neúměrně zvětšovala. Od roku 1901 byla proto vyvíjena snaha, podpořená purkmistrem JUDr. Gustavem Fiedlerem, vybudovat ve městě krematorium. Jeho zřízení ovšem tehdy platné rakousko-uherské zákony nedovolovaly, někteří zemřelí byli však zpopelněni v zařízeních v sousedním pruském Slezsku.

Přečtěte si také:

• Kubistické krematorium na katolickém hřbitově
• Starý židovský hřbitov
• Velká fotogalerie hřbitova na našem facebooku zde. 

Rekonstrukce hřbitova a výstavba krematoria

V letech 1923 až 1925 probíhala výstavba kubistického krematoria podle návrhu Vlastislava Hofmana a rekonstrukce areálu hřbitova. Projekt rekonstrukce vypracovali zdejší stavitelé Jan Rubý a František Kolář. Na místo starého vchodu z ulice Hřbitovní byl postaven nový monumentální vchod z hlavní ulice, jehož součástí byl domek pro hřbitovního dozorce, márnice, kancelářská budova, veřejná WC, květinářství a vrátnice. Monumentální plastika Žena a Muž na vstupní bráně vytvořil Augustin Handzel. Jednalo se o nejvýznamnější hřbitov ve městě.

V publikaci „Moravská Ostrava“ z roku 1937 bylo napsáno, že následkem vzrůstu města, obzvláště v posledních letech, leží nyní hřbitovy (Mor.-Ostravský, Vítkovický, Přívozský, Mar.-Horský, Zábřežský a Hrabovecký) středu města a proto bude nutno v dohledné době věnovati pozornost otázce zřízení ústředního hřbitova mimo obvod zastavěných ploch.

V 50-tých letech 20.století bylo rozhodnuto o přebudování tehdejší Gottwaldovy třídy (dnes 28. října), která se měla stát důležitou a reprezentativní (v duchu tehdejší atmosféry) spojnicí mezi novou a starou Ostravou a prostorem určeným pro oslavy, průvody a manifestace. Podél ulice měly vyrůst nové paláce, kulturní a obytné domy, a tak se hřbitov z ideologických a také hygienických důvodů do tohoto prostoru nehodil a bylo rozhodnuto o jeho zrušení. Od roku 1953 se na katolickém hřbitově již nepohřbívalo. 

Nový hřbitov na Slezské Ostravě

V roce 1960 začala výstavba Ústředního hřbitova na Slezské Ostravě. Od roku 1961 slouží nový hřbitov k pohřbívání a v roce 1970 bylo na hřbitově zprovozněno nové krematorium. V prostoru Ústředního hřbitova byl také zřízen nový židovský hřbitov. 

Demolice hřbitova

Od roku 1965 byl hřbitov postupně likvidován. Plastiky z hlavního vchodu a některé ostatky byly převezeny na nový hřbitov na Slezské Ostravě. Likvidační práce se značně protáhly a celá likvidace byla dokončena v roce 1979 odstřelem zbytků budovy krematoria. 

Smutnou kapitolou byla likvidace hřbitovů. Doboví svědci uvádějí, že mimořádně drahé mramorové hrobky byly rozkladeny. Problémy byly i s exhumací ostatků, například starostu Jana Prokeše museli nechat vlastním nákladem exhumovat až jeho příbuzní. 

Vznik parku

Po provedení terénních úprav v letech 1978-1980 byl městský hřbitov přeměněn na sad Klementa Gottwalda. Po Sametové revoluci byl park přejmenován na Sad Milady Horákové a pietněji upraven.

V prostoru parku blíže k ulici Varenská se dodnes nachází hromadný hrob Němců, kteří byli po válce popraveni v internačním táboře Hanke. 

Informace:

• Dne 13. 11. 1920 proběhl pohřeb dělnického vůdce a poslance Petra Cingra (foto náhrobku)
• Podle sčítacího archu z roku 1900 byl hrobníkem Moritz Mader
• Podle sčítacího archu z roku 1921 byl hřbitovním zahradníkem Václav Minařík
• Dne 3. 1. 1926 proběhl pohřeb spisovatele Františka Sokola Tůmy
• Ve čtvrtek 28. října 1937 byl na městském hřbitově u krematoria slavnostně odhalen pomník Jana Prokeše
• Dnem 1. července 1977 nabylo účinnosti nařízení Obvodního národního výboru v Ostravě 1 o zrušení pohřebiště na Gottwaldově třídě

Zdroje a další informace:

• https://cs.wikipedia.org/Sad_Milady_Horákové_(Ostrava)
• http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=18231
• https://ostrava.rozhlas.cz/ostravsky-obvod-vymysli-jak-opravi-park-s-byvalym-zidovskym-hrbitovem
• Encyklopedie Ostravy zde, zde, zde, zde, a zde

FOTOGALERIE