Hala Tatran
Víceúčelová hala obdélníkového půdorysu s nevýrazným průčelím byla postavena mezi Frýdlantskou dráhou a Cingrovou ulicí v letech 1951-53. Kapacita haly je až 5 tisíc návštěvníků. Hala je typická svou zaklenutou dřevěnou lamelovou konstrukcí poskládané do sítě valené klenby, která umožňuje, aby se celý sál obešel bez jediného podpůrného sloupu. Od jiných realizací se ostravská konstrukce liší jejím trvalým využitím.
Autorem haly je Rudolf Šajdek, který se nechal inspirovat na zájezdu odborníků do Švédska, kde ho u jedné z hal zaujala voštinová nosná konstrukce střechy.
Město připravovalo v poválečném období výstavbu nové sportovní haly. Se svými projekty přišlo mnoho autorů, například Vítkovické železárny navrhovaly ocelovou halu, ale nabízena byla i betonová varianta. Podmínkou města bylo, aby stavba byla levná a hotová za jeden rok. Stavělo se totiž na poddolovaném území nedaleko dolu Šalamoun, za objekty stálého cirkusu Beskyd a tak se Šajdkův projekt zdál nejvhodnější.
Stavební práce začaly na podzim roku 1952. Stavbu prováděl ostravský podnik Stavomontáže v čele s J. Gajovským. Ten byl z rodiny, která za R-U a první republiky vlastnila jednu z největších ostravských firem, která stavěla například nedalekou funkcionalistickou budovu hasičské zbrojnice. Stavba byla z větší části postavena za pomoci brigádníků, kteří na stavbě odpracovali zdarma přes 5 tisíc hodin.
Za necelý rok – 28. října 1953 – byla stavba hotová a slavnostně předána. Pravdou ovšem je, že když venku stály davy návštěvníků, řemeslníci uvnitř ještě rychle dokončovali ochozy určené k stání.
Zdroje a další informace:
- https://ostravskepamatky.cz/Hala-Tatran-Bonver-Arena
- Publikace Paměť Ostravy, Almanach prací z projektu Knihovny města Ostravy 2014-2017, str. 52
- https://moravskoslezsky.denik.cz/Cas_arena_stavba.html
FOTOGALERIE