Nová radnice
Nová radnice v Moravské Ostravě je prvorepublikový dvoukřídlý objekt s dominantní vyhlídkovou věží, sestávající ze čtyř samostatných budov, postavený v letech 1925 až 1930. Vedením stavby byl pověřen tehdy mladý začínající architekt Karel Kotas. Na projektu se mj. podílel i známý brněnský architekt Vladimír Fischer. Budova s celkovými náklady 52 miliónů korun byla slavnostně otevřena dne 28. října 1930 u příležitosti státního svátku Československé republiky. Mohutná budova s jednoduchým konstruktivistickým průčelím byla projektována s velkou prozíravostí a tak i dnes vyhovuje požadavkům institucí, které zde sídlí.
O výstavbě budovy, která nahradí v mnoha ohledech nevyhovující Starou radnici, se uvažovalo již od roku 1912. Pozornost navrhovatelů upoutal nezastavěný prostor u řeky Ostravice, kde se nacházela výletní restaurace Nová střelnice. Vzhledem k uvažované výstavbě policejního ředitelství, národní banky, krajského soudu, ředitelství dolů a jiných staveb mělo dojít k vytvoření nového obchodně-administrativního centra města. Realizaci stavby zabránilo vypuknutí 1. světové války.
Poválečný vývoj urychlil snahu o výstavbu nové radniční budovy a to především díky spojení Moravské Ostravy se šesti okolními obcemi do tzv. Velké Ostravy a reforma územně správního členění státu se vznikem nových správních jednotek – žup. V roce 1922 byla jednání o stavbě nové radnice obnovena.
Dne 25. července 1923 správní komise schválila stavební program a vypsala architektonickou soutěž na zpracování projektu. V únoru 1924 pak byl vybrán vítězný projekt architektů Františka Koláře a Jana Rubého. Zatímco severní část byla určena župním úřadům, jižní část měly obsadit kanceláře města. První výkopy byly kvůli soudním tahanicím provedeny až v dubnu 1925.
Původní návrhy počítaly s kamennou budovou i věží, která měla připomínat palác Signorie ve Florencii. Také ostravský „palác Signorie“ měl odkazovat na důstojnost a sebevědomí rychle se rozvíjející Ostravy, která se pod vedením prvního ostravského starosty Jana Prokeše rozrostla o okolní obce a stala se skutečným velkoměstem.
Pro nestabilitu podloží (což je obecně ostravský problém), bylo nakonec přistoupeno na odlehčenou ocelovou konstrukci věže s měděným oplátováním. Věž je vysoká 85,6 metrů. Pod věží je uložena unikátní žebrovaná železobetonová deska, která vyztužuje nejvíce namáhané partie. Věž samotná v době svého vzniku vážila 155 tun a Vítkovickému hornímu a hutnímu těžířstvu bylo zaplaceno 635 tisíc korun. Rychlovýtah ve věži byl ve své době nejvyšší v republice (51 m). Věžní hodiny váží více než půl tuny a jejich ciferník má průměr 350 cm.
Přečtěte si také:
Radniční věž
Díky 86 m vysoké věži se radnice stala nejvyšší radniční budovou v České republice. Nová radnice je zároveň největší radniční komplex v zemi. V pravém křídle budovy stále funguje páternoster, jeden z posledních v Ostravě.
Vnitřní výzdoba
Vnitřní interiéry jsou obloženy mramorem, mahagonem a jinými vzácnými dřevy. Konstruktivistické průčelí zdobí portikus s šesti půlkruhovitými sloupy nesoucí terasu s pilastry. Čtyři bronzové sochy vysoké 3,2 m od Václava Macha symbolizují čtyři funkce města: hornictví, obchod, vědu a hutnictví. Radniční foyer je využíván jako výstavní galerie. Nacházela se zde i busta T. G. Masaryka, jejíž autorem je Josef Mařatka. V rámci oprav centrálního Masarykova náměstí byla přesunuta na náměstí.
Zdroje a další informace:
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Nová radnice_(Ostrava)
- https://pamatkovykatalog.cz/nova-radnice-13055317
- http://www.ostravskepamatky.cz/pamatky/Nova-radnice
- publikace Malý průvodce stavebními památkami v Ostravě
- publikace Průvodce architekturou Ostravy, Martin Strakoš
- online Archiv města Ostravy
FOTOGALERIE
