Místopis Slezské Ostravy

Baranovec/Baronovec – za starý dob zde býval ovčinec. Nyní se tak nazývá dělnická kolonie. V domě, kde se nachází kancelář hraběte Vlčka, býval kdysi hostinec Baron (do 1865). Od tohoto pochází také pojmenování „Baronovec“, mylně „Baranovec“

Borek – Tak nazýval se rybník a les nedaleko nynějšího Zárubku. Jiný rybník nazýval se „Borový“ (býval na hranicích Polsko-ostravských a Malo-Kunčičkých /Kunčičky/)

Bůrňa – místo, kde stával „Důl Trojice“ a stará jáma „Prokop“. Zde bylo nalezeno první uhlí, které našel kovář Keltička při vykopávání suchého stromu. V Bůrni byla nejlepší pitná voda až do roku 1894.

Františkov – byla kolonie, náležející J.E. hraběti Vlčkovi, pojmenovaná na počest hraběte Františka Vlčka

Hladnov – nejvyšší kopec ve Slezské Ostravě. Za starodávna bývala zde velká ovčírna, později dělnická kolonie. Kolem roku 1800 měl Hladnov 10 domů a 72 obyvatel. Pravděpodobně býval Hladnov samostatnou obcí, ke které náleželo také Zámostí. Našlo se zde mnoho tolarů a jiných mincí z dob císaře Leopolda.

Hranečník – část obce, kdyby se dvorem náležejícímu hraběti Vlčkovi. Kolem roku 1800 zde bylo 8 domů a 56 obyvatel. Voda ze zdejších rybníků sloužila k naplňování parních kotlů.

Janská – jáma založená v roce 1869 a náležející Severní dráze císaře Ferdinanda. Později nedaleko založena kolonie pro horníky

Jaklovec – podle louky, která na kopci patřila Jaklovi

Kamenec – dělnická kolonie hraběte Vlčka

Michálka – jáma a dělnická kolonie, pojmenovaná na počest ústředního ředitele Michala Vanjeka

Neumann – stará jáma za kostelem sv. Josefa, upravená na byty pro dělníky. Byla postavena na poli občana Neumana, odtud její pojmenování.

Na vrchách – trať u Polské Ostravy

Podborčí / Podboří – kolonie nedaleko hranečníků. Kolem roku 1800 zde bylo 5 domů

Salmovec – doly a kolonie knížete Salma, kde se nejprve začalo vrtati na čísle I.

Sýkorník – les mezi Polskou Ostravou a Heřmanicemi

Švrkl – stará kolonie, uváděná již před sto lety (= 1800)

Ústřední koksovny / Centrálka – založeny 1. března 1873. Byly zde pece na koks a dělnická kolonie

Vizina – stará jáma na Hladnově

Zámostí – část Polské Ostravy, dříve náležela k Hladnovu. Jméno je odvozeno od umístění „za mostem“

Zárubek – jámy a kolonie Severní dráhy císaře Ferdinanda. Název pochází od slova „Zárobek“, protože prý zde dělníci mnoho zarobili (vydělali)

Závada – starý velký dům na Těšínské ulici, dříve hostinec, později přestavěn na obytný dům. Mnoho těch, co šli z Ostravy domů, zde „zavadili“, proto název Závada.

Zvěřinovec – název závodu a dělnické kolonie dědiců Zvěřinových

Zdroj:

• kniha Karel Jaromír Bukovanský, Dějiny Polské Ostravy, 1901