Uhelné sloje na Landeku

Landecké odkryvy uhlonosného karbonu vystupují v blízkosti západního okraje Hornoslezské černouhelné pánve. V této části pánve převládá starší část uhlonosných uloženin. Petřkovické vrstvy jsou až přes 700 m mocné. Na Landeku se můžeme poučit o jejich geologickém vývoji a složení v několika velkých odkryvech na povrchu i v zpřístupněných starých štolách v hornické expozici v areálu Landek parku.

Uhelné sloje v Landeku a širokém okolí se nacházejí v mohutném karbonském útvaru, nazvaném ostravské souvrství. Nejspodnější část tvoří vrstvy s názvem Petřkovické. Ve východní části Landeku se nad nimi nachází obdobně vzniklá spodní část hrušovických vrstev. Petřkovické vrstvy obsahují až 30 slojí černého uhlí, průběžně nebo místy dobyvatelných. Jejich průměrná mocnost je kolem 70 cm. Celková mocnost všech uhelných slojí petřkovických vrstev dohromady činí 21 metrů. Spodní hrušovské vrstvy obsahují 17 až 23 uhelných slojí s celkovou mocností kolem 10 metrů.

Charakteristickým znakem uhelných slojí v ostravském souvrství byl vysoký stupeň kvality černého uhlí. V okolí Landeku se těžila ponejvíce vysoce prouhelněná uhlí – uhlí koksová, uhlí žírná a v nejhlubších důlních dílech až antracitová. Z většiny uhlí se vyráběl kvalitní koks.

Nevýhodou bývalé těžby v těchto slojích byla vysoká ekonomická náročnost.

Zdroj: Naučná cedule na Landeku
Autoři: kolektiv Hornického muzea v Ostravě