Báňská dráha
Báňská dráha je původní název pro železniční trať o délce 14 km spojující dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Doubrava. Uhelným nádražím odbočuje trať baňské dráhy, která probíhá celým uhelným revírem ostravsko-karvinským a končí v Doubravě. Ve stanicích této dráhy Vítkovicích, Zárubku, Josefově jámě, Michálkovicích, Petřvaldu, Porubě, Orlové a Doubravě se dráha rozvětvuje na jednotlivé doly.
K zajištění pravidelného dovozu uhlí ukázalo se nutným vytvořit síť spojovacích tratí mezi jednotlivým doly a ostravským nádražím.
Vznik
Zárodkem Báňské dráhy byla železniční vlečka ze stanice Ostrava v Přívoze (tedy dnešní Ostrava hlavní nádraží) do Vítkovických železáren s odbočkou k jámě Karolina v Moravské Ostravě. Tato trať byla uvedena do provozu 1. srpna 1856, nejprve s koňskou trakcí, která byla 17. července 1858 vystřídána parní trakcí. Tuto trať 1. května 1861 odkoupila od Vítkovických železáren Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) a navázala na ní výstavbou trati z Moravské Ostravy – Vítkovice (dnešní nádraží Ostrava střed) k dolům v Michálkovicích s šesti odbočkami.
Roku 1863 byla zakoupena vítkovická montánní dráha a dokončena stavba dráhy do Michálkovic s odbočkami. Takto vznikla Báňská dráha s délkou 10,318 km (z Přívozu do Michálkovic), která byla v celé délce zprovozněna pravděpodobně 3. ledna 1863.
Dopravní výkon
Dopravní výkon stoupl z 30.000 tun nákladu v roce 1840 na 2 miliony tun v roce 1865. Vlakové kilometry stouply z 450.000 km na 3 miliony km a výtěžek z 600.000 zlatých na 16 milionů zlatých.
V roce 1866 procházela dva týdny Ostravou vítězná pruská armáda. Pruští železničáři dráhu obsadili a zavedli vojenskou transportní službu. Trať byla také pustošena a hmotné škody byly trati hrazené jen částečně.
Další rozvoj
Další prodloužení dráhy iniciovalo vedení Vítkovických železáren v čele s Anselmem Rothschildem, které nechalo postavit prodloužení Báňské dráhy z Michálkovic k jámě Bettina v Doubravě s odbočkami k jámám Eleonora a Stará strojová v Orlové a do stanice Doubrava na bývalou Košicko-bohumínskou dráhu (KBD). V roce 1886 pak i prodloužení z Michálkovic do Doubravy se všemi křídly odkoupila KFNB.
Báňská dráha (tehdy nesoucí německý název Montan-Bahn, Montánní dráha) se stále vyvíjela a vznikala nová křídla k jednotlivým jámám. V roce 1905 pak měla celkovou délku 34,062 km.
Vzhledem k nedostatečné kapacitě byla v roce 1880 dána do provozu druhá kolej v úseku Moravská Ostrava – Vítkovice a stanice Salm, druhá kolej v úseku stanice Salm – stanice Josefova jáma byla vybudována až v průběhu 2. světové války. Kapacitní problémy mezi Přívozem a Moravskou Ostravou – Vítkovicemi KFNB vyřešila pronájmem souběžné Ostravsko-frýdlantské dráhy.
Od roku 1906 provoz na Báňské dráze začaly zajišťovat státní dráhy, ale trať zůstala stále v majetku KFNB.
Přečtěte si také:
- ZANIKLÉ TRATĚ: „Werksbahn“ vítkovických železáren vozil miliony cestujících
Po 2. světové válce však trať byla znárodněna a stala se součástí Ostravsko-karvinských dolů. Trať mezi dnešními stanicemi Ostrava hl. n. a Ostrava střed však byla začleněna do ČSD. Takto okleštěná Báňská dráha pak byla začleněna do specializovaného útvaru OKD, který byl pod názvem OKR-Doprava založen k 1. lednu 1952. Dopravu na Báňské dráze však nadále zajišťovaly státní dráhy ČSD.
Zdroje:
Měla Báňská dráha něco společného s „horkou kolejí“. Celou trasu HORKÉ KOLEJE nemohu nikde najít,vždy narážím jen na nesouvislé zmínky
S báňskou dráhou horká kolej pravděpodobně nesouvisí. Takto se ve Vítkovických železárnách označovala ta část kolejiště závodní dopravy určená přednostně pro přepravu tekutého, tedy horkého, surového železa od vysokých pecí do provozů ocelářských (stará nebo nová ocelárna). Vedla přes Vítkovice i kolem obytných domů.