Bazilika Božského Spasitele
Monumentální trojlodní novorenesanční bazilika podle vzoru římského chrámu Santa Maria Maggiore s dvouvěžovým průčelím a sochařskou výzdobou od Richarda Kauffunga. Vybudována byla v letech 1883–1889 v novorenesančním slohu podle plánů Gustava Meretty, stavbu řídil ostravský architekt Clemens Hladisch a vnitřní výzdobu navrhoval Max von Ferstel. Slavnostní vysvěcení provedl olomoucký arcibiskup Theodor Kohn 16. července 1889.
Budova chrámu
Neorientované bazilikální trojlodí je zakončeno půlkruhovou apsidou na jihovýchodě. Hlavní loď je 14 metrů široká a 22 metrů vysoká, boční lodě jsou 7 metrů široké a 10 metrů vysoké. Celková délka budovy je 68 metrů.
V severozápadním průčelí se tyčí dvě symetrické čelní věže vysoké 67 metrů. Dovnitř se vejde 4000 lidí, proto je katedrála druhá největší církevní stavba na Moravě. Ve výšce bočních lodí se nachází trojdílná římsa, kterou nese dvanáct volně stojících sloupů iónského slohu z pískovce. Klenba hlavní lodi je dělená pilastry v korintském slohu.
Historie vzniku
Dne 23. května 1871 rozhodla městská rada o záměru stavby nového farního kostela, který by nahradil již nevyhovující farní kostel svatého Václava. Ten jednak nepojal stále se zvyšující počet věřících a jednak nevyhověl úředním požadavkům na veřejné budovy. Po protipožární kontrole vyzvalo 2. ledna 1882 okresní hejtmanství v Místku zástupce města, aby stavbu nového kostela zahájili. Zastupitelstvo pak na své schůzi 5. října 1882 vyslovilo souhlas se stavbou nového farního kostela.
Slavnostní výkop základů uskutečnili starosta Anton Lux a farář Josef Spurný 4. října 1883, v den císařových jmenin. Výše úvěrů, které zatížily obecní pokladnu, vedla ke kritice Luxovy práce. Když byla v říjnu 1885 projednávána nová půjčka na stavbu, postavili se zástupci města proti starostovi a žádost o úvěr zamítli. Nadto prosadili kontrolu účtů stavby. Roztrpčený starosta na to reagoval okamžitou abdikací. Tato však nebyla přijata a Lux ve svém úřadě setrval až do řádných voleb v červenci 1888. I poté však byl aktivním členem kostelního konkurenčního výboru.
Kostelní konkurenční výbory byly na Moravě zřizovány dle zemských zákonů z roku 1864 a 1874. Šlo o dozorčí a výkonné orgány, které byly nezřídka objednavateli projektů a mobiliářů nových kostelů, čímž významně zasahovaly do jejich finální podoby. Uplatňovaly se zejména tam, kde ve farním svazku bylo více obci. Kostel Božského Spasitele měl sloužit hned čtyřem obcím, které se na jeho stavbě měli podílet poměrnou částkou. Tyto obce však usilovaly o vlastní farní správu a kostel, proto příspěvky na stavbu moravskoostravského kostela byly často příčinou sváru. Další tok financí byl spíše paradoxní. Zatímco olomoucké arcibiskupství, které nad kostelem převzalo patronát a mělo tak dle patronátního práva uhradit třetinu nákladů stavby, vyplatilo jen necelých 33 tisíc zlatých, vysoké částky poskytli darem židovští podnikatelé, jako byl svobodný pan Rotschild a bratři Gutmannové. Stavba celkem přišla na 368 tisíc zlatých, z toho 33 tisíc zlatých stály vnitřní úpravy a mobiliář.
Zdroje:
