Dělnická a úřednická kolonie Šídlovec

Kolonie v hrabovské lokalitě Šídlovec, které se také říkávalo Berlín, se začala stavět za druhé světové války a byla určena pro německé zaměstnance Vítkovických železáren. Sídliště vzniklo na místě původního panského rybníka.

Stavební oddělení Vítkovického horního a hutního těžířstva postavilo pro své německé úředníky a dělníky v letech 1939-1942 nové sídliště v Hrabové. Projekt původně počítal s funkcionalisticky řešenou kolonií s jednopatrovými bytovými domy s rovnou střechou. Německá okupace ale tento projekt změnila. Nacisté požadovali, aby sídliště vypadalo jako jejich domovina. Jednoduché domy byly osazeny sedlovými střechami s vikýři, aby připomínaly „malebný německý“ ráz zástavby, tzv. heimatstil.

V první etapě výstavby bylo v roce 1941 postaveno 34 dvoupatrových budov s 210 byty. V druhé etapě v roce 1942 bylo postaveno dalších deset dvoupatrových domů se 40 byty. Dokončení sídliště bylo vzhledem k válečné situaci Německa na východní frontě odloženo na neurčito.

Výstavba sídliště pokračovala po válce formou tzv. dvouletek. Třetí etapa výstavby proběhla v letech 1947-1955, kdy bylo postaveno 64 domů s celkem 432 byty.

V roce 1958 přešlo vlastnictví bytových domů sídliště Šídlovec z tehdejších VŽKG, n. p. na Generálního investora bytové a občanské výstavby, n. p., a v roce 1992 na Statutární město Ostravu, které předalo jejich správu městskému obvodu Hrabová. 

Zdroje a další informace:

 

Letecký pohled na kolonii Šídlovec
Letecký pohled na kolonii Šídlovec, zdroj mapy.ostrava.cz

Kolonie Šídlovec, nejstarší domy
Kolonie Šídlovec, nejstarší domy

Kolonie Šídlovec poválečná výstavba
Kolonie Šídlovec, poválečná výstavba