Důl Jindřich v Moravské Ostravě

Důl Jindřich byl černouhelný hlubinný důl založený v roce 1846 jako státní rakousko-uherský podnik. Od roku 1856 byla vlastníkem dolu Severní dráha Ferdinandova. Po druhé světové válce byla těžní jáma byla zasypána a provozy dolu asanovány. Materiál z haldy, která se nacházela v prostoru dnešního sídliště Jindřiška, posloužil k výstavbě stadionu v Mariánských Horách. Důl dnes jej připomíná jámová budova s těžní věží.

Kutací práce

Na budoucím důlním poli Jindřich prováděla před založením dolu činnost C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát), vyhledávání uhelných slojí pomocí hloubení kutacích jam. Výnosem ministerstva financí z roku 1842 bylo na Ostravsku přikázáno zahájit pokusné kutací práce, následně získat potřebná důlní pole a zahájit těžbu. Na základě udělení kutací koncese bylo 2. listopadu 1846 započato s hloubením kutací jámy č. X, nazvané podle stejnojmenného kutacího okrsku.

Od roku 1848 byla prováděna přestavba jámy kutací na důlní víceúčelovou jámu. V roce 1853 byla zahájena přestavba kutací jámy na hlubinný důl č. X.

Historie dolu Jindřich

V roce 1856 koupila důl ve výstavbě od rakouského státu spolu s dalšími doly v revíru společnost Výhradně privilegované dráhy císaře Ferdinanda (Severní dráha Ferdinandova). Krátce na to byl důl přejmenován na Jindřich (Heinrich Schacht), údajně na počest generálního sekretáře společnosti Heinricha Sychrovského. V roce 1857 dosáhla těžní jáma hloubky 161 metrů a v roce 1861 hloubky 208,9 metrů, čímž byla ukončena první etapa hloubení jámy. Roku 1859 byly na celém dole zavedeny bezpečnostní lampy.

Nový vlastník zahájil výstavbu povrchových objektů a zařízení v areálu dolu. V roce 1861 byla ukončena otvírková díla a v roce 1863 začala pravidelná těžba uhlí. Další rekonstrukce a modernizace dolu proběhla na konci 60.let a 1. polovině 70.let 19.století. Největšími rekonstrukcemi důl Jindřich prošel v období 1913 – 1916, kdy bylo dosaženo konečné hloubky jam, následovala modernizace v roce 1924.

Na začátku 70.let 19.století byla ze strany dolu Jindřich zajišťována výstavba nového dolu Jiří v Moravské Ostravě.

30. března 1888 při velké povodni v Ostravě došlo k provalení vody do dolu skrz jámu. Byla to jedna z nejtěžších havárií, která důl postihla. Odstraňování následků zatopení dolu a čerpání vody trvalo více než 2 měsíce.

V rámci koncentračních záměrů společnosti SDF byla v roce 1932 ukončena těžba vlastní jámou a důl byl přičleněn k dolu František v Přívoze. Až do roku 1960 sloužil důl Jindřich jako pomocný závod pro důl František pro potřeby větrání jižního pole, mimořádnou jízdu a dopravu materiálu do dolu. Od roku 1960 začala postupná likvidace dolu Jindřich, budovy byly předávány jiným uživatelům (např. OKD-Doprava). Pak bylo přikročeno k likvidaci jam zasypáním, které bylo ukončeno v roce 1982, přičemž spodní úsek jámy, (od staničení pod 3.patrem), v délce 330 metrů zůstal nezaložen, horní část jámového stvolu, byla založena v délce 110 metrů výpěrky frakce 0–200 mm, následovala 50 metrů mocná betonová zátka a vrchní úsek v délce 47 metrů vyplňovaly výpěrky frakce 0–80 mm. Při výstavbě hotelového domu byly budovy dolu zbourány.

Zařízení dolu

Důl měl v první fázi výstavby podobu úhlové těžní budovy s dřevěnou pyramidální těžní věží vysokou 18,8 m a lanovnicí o průměru 4 m. V roce 1872 došlo k požáru těžní budovy a nad těžní jámou byla postavena nová pyramidální ocelová těžní věž a lanovnicemi o průměru 4 metry a to jako první v ostravsko-karvinském revíru. V roce 1870 byl instalován dvouválcový parní těžní stroj o výkonu 80 HP vyrobený Strojírnami knížete Salma v Blansku.

V roce 1913 byla nad těžní jámou postavena vzpěrová příhradová těžní věž. Instalován byl těžní elektrický stroj pro hloubky do 800 metrů, vyrobený ve Vítkovických železárnách. Rychlost jízdy s lidmi byla 6 m/s, rychlost při těžbě 10 m/s.

Po ukončení provozu v roce 1979 byl elektrický těžní stroj s unikátními elektrickými brzdami převezen na Důl Jeremenko ve Vítkovicích a ve stejném roce byla zasypána větrni jáma. Zasypání těžní jámy bylo ukončeno po technických komplikacích v roce 1982.

Těžba

První vytěžené uhlí bylo získané z ražeb otvírkových děl. V závěru roku 1855 to činilo cca 10 tun. Šlo jen o symbolickou těžbu. V následujícím roce 1856 bylo vytěženo 1580 t. Pravidelná těžba byla zahájena v roce 1863. Dobývaly se sloje hrušovských vrstev ostravského souvrství, pilířováním se základkou nebo na zával, ve slojích 50 – 100 cm (sloj Štěpánka i přes 300 cm), v úklonu 0 – 90°. Důl byl činný v období 1848 – 1982, těžba vlastní jámou byla v letech 1861 – 1932 s roční těžbou ve 20. století 91,5 – 126,4 tisíc tun. Uhlí se těžilo z hloubky cca 550 m.

Koksovna

V blízkosti dolu Jindřich v prostoru dnešní základní školy na Ostrčilově ulici, byly postaveny koksové plamenné baterie. Koksovna byla rozšířena v letech 1894 – 1898. Výstavbou nové koksovny na dole František v Přívoze byla tato v roce 1911 zastavena a úplně zrušena v roce 1912.

Důl dnes

Těžní věž s jámovou budovou jsou poslední dochovaná budova areálu hlubinného kamenouhelného dolu. Cihelná budova je příkladem secesní industriální architektury. Těžní věž je vytvořena, až na malé oblouky v horním patře, s důrazem na funkční řešení. 

Zdroje:

• https://pamatkovykatalog.cz/tezni-vez-s-budovou-jamy-jindrich-13229450
• http://www.ostravskepamatky.cz/pamatka/show/81
• https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%AFl_Jind%C5%99ich_(Moravsk%C3%A1_Ostrava)

FOTOGALERIE