Stavba Severní dráhy Ferdinandovy poznamenala Ostravu nevýhodnou polohou nádraží v obci Přívoz, vzdálené asi 3 km od středu města. Rovněž nádraží ve Vítkovicích (nyní Ostrava – střed) bylo vybudováno bez ohledu na osídlení velmi daleko od obce.

Již v roce 1881 byl vzhledem ke vzdálenosti obou nádraží zaveden pravidelný dostavník pro dopravu osob. Kromě toho obstarávali spojení ke všem vlakům fiakristé a od roku 1884 i hotelové omnibusy. V roce 1888 byly ve městě v provozu čtyři omnibusy.

Po dlouhých bojích, mimo jiné i s těmito přepravci, došlo k výstavbě parní tramvaje od nádraží v Přívoze do Ostravy a dále do Vítkovic. Ta se stala základem pomalu se rozvíjející sítě pouličních drah. Vzhledem ke specifickým poměrům a v důsledku živelného vývoje nebyla budována systematicky, ani komplexně. 

Rozvoj ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace si totiž vyžádal záhy stavbu dalších drah výrazně příměstského charakteru. Část těchto drah byla vzhledem k mocenského postavení Severní dráhy postavena jako úzkorozchodná. Svépomocnou výstavbu místních spojů prováděly i Vítkovické železárny. Vytvořily se tak složité dopravní poměry a prakticky až do roku 1948 provozovalo městskou nebo příměstskou dopravu v revíru 6 dopravních společností. 

Zákon o komunálních podnicích, vydaný v roce 1949 a jeho aplikace na dopravní poměry v ostr.-kar. revíru podnítily zřízení dopravního podniku. Dopravní podnik postupně převzal jednotlivé dráhy, poslední součástí Dopravního podniku se stala elektrická dráha závodní dopravy Vítkovických železáren. Začátky nebyly jednoduché, dopravní podnik zdědil tratě normálně i úzkorozchodné, většinou jednokolejné, s různým napětím, na nichž se přepravovaly osoby, kusové i celovozové zásilky. 

Následujících 25 let výstavby však dosáhla tramvajová doprava největšího komplexního rozvoje. Byly zdvojkolejněny všechny vnitroměstské tratě a postaveny nové tratě do okrajových částí Ostravy. V Porubě byla vystavěna moderní průjezdná vozovna pro 192 tramvají typu T. Důraz se kradl také na výstavbu ústředních dílen v Martinově. 

Zdroje a další informace: 

  • dpo.cz
  • mapy.cz
  • publikace Atlas tramvají, L. Losos a kol. 
  • publikace 100 let MHD v Ostravě

TRAMVAJOVÉ TRATĚ
se standardním rozchodem 1435 mm

 

  Název společnosti

  Trať

Datum
zahájení

Trakce

Délka dráhy

Brněnská společnost místních drah (B.L.E.G)

  • od r. 1920 přejmenována na Společnost moravských místních drah (S.M.M.D)
  • r. 1925 zakoupily trať Svinov – Klimkovice 
  • později Moravsko-ostravské místní dráhy (M.O.M.D)
  • od roku 1949 Dopravní podnik města Ostravy (DPO)
  • Přívoz -> Moravská Ostrava -> Vítkovice
    • od 17/5 1889 rozšíření o odbočku
  • Moravská Ostrava -> Lhotka -> Svinov
    • prodloužení od 30/3 1907
  • nová spojovací trať Mar. Hory – Vítkovice (od 18/10 1907)
    • v r. 1924 prodloužení tratě do Zábřehu-Družstva
    • od r.1941 prodlouženo do Bělského lesa

18/8 1894

* parní
* od r.1901
el. 550-600V

7,895 km

Slezské zemské dráhy (SZD)

  • od roku 1/1 1943 v majetku S.M.M.D
  • od roku 1949 DPO
  • Svinov – Vřesina -> Kyjovice-Budišovice (wiki)
    • Svinov – Vřesina 2/8 1925
    • prodlouženo do Dolní Lhoty v r. 1926
    • a do Kyjovic od 6/11 1927
2/8 1925 * parní 
* od r. 1948 el. 600V
?
Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT)

3/7 1913

* parní

3,614 km

5/10 1930

* od 29/3 1934
elektrické 750V

16,075 km

Město Klimkovice, Rakouské státní dráhy, ČSD /1918/

  • První tři roky jezdily bez koncese / (mapy.cz)
  • Svinov -> Klimkovice
    • v roce 1925 prodáno SMMD

8/12 1911

   

 

ÚZKOROZCHODNÉ TRAMVAJOVÉ TRATĚ
s rozchodem 760 mm

 

  Název společnosti

  Trať

Datum
zahájení

Trakce

Délka dráhy

Moravskoslezské místní dráhy, a.s. (B.L.E.G)

    • od roku 1914 začleněny do provozu Slezské zemské dráhy
  • Hrušov -> Polská Ostrava (wiki)
    • (od roku 1911 dráhu provozují MDOK)
    • (od roku 1914 dráhu provozují SZD)
22/12 1902

 

koňská

od r. 1911 el. 900V,
později 750V

3,100 km

Místní dráha Mor.Ostrava – Karvinná (M.D.O.K.)

    • ve správě města Ostravy, od r. 1949 DPO
6/4 1909 elektrická 900V 19,685 km

Slezské zemské dráhy v Bohumíně  (SZD)

    • od roku 1949 DPO
  • Tramvajová trať Polská Ostrava -> Michálkovice (wiki)
    • trať P.O. most – Michálkovice, jáma Michal
    • po zakoupení trati Hrušov – Pol. Ostrava společné napojení krátkou trati Pol. Ostrava – Mor.Ostrava, Mostní ulice (vedla podél Lučiny a Ostravice)
2/9 1912 elektrická 900V 5,200 km
  • Nový Bohumín – Hrušov
  1914