Komenského sady byly ve své době největším jednotným sadem nejen v Moravské Ostravě, ale také v celém Československu. Místo u napřímeného toku Ostravice bylo oblíbeným cílem Ostravanů již od 90.let 19.století. Podobu parku začalo toto výletiště oficiálně získávat až po roce 1907. 


Oblast po povodni v roce 1880

Po povodni v roce 1880 došlo k napřímení původně meandrovitého koryta řeky Ostravice. Řeka zúžila svou šířku a posunula své koryto směrem na slezskou stranu. Na tomto novém místě vznikly nerovné a neupravené louky, které se staly oblíbeným cílem výletů a schůzek mnohých Ostravanů.

Nová střelnice a první parková úprava

V prostoru bývalého mrchoviště, kterému se říkalo Cingl, byla v letech 1891 a 1892 vystavěna Nová střelnice. U střelnice byla otevřena také restaurace a parkově upravena malá část břehu. Dobový tisk zmiňuje mezi přispěvateli zdejšího rodáka nadlesního Kalvara, který daroval střeleckému spolku velké množství stromů, keřů a jiných sazebnic. Této části se již v roce 1894 mezi lidem říká městské sady. 

Pohled na vstupní bránu do Nové střelnice před rokem 1907
↑ Pohled na vstupní bránu do Nové střelnice před rokem 1907

Jubilejní sad císaře Františka Josefa I.

Během X. moravské zemské střelby v roce 1906 navštívil Novou střelnici osobně sám císař František Josef I. Při této příležitosti došlo k pojmenování parku po císaři a na památku události zde byl vystavěn pomník.  

Městská rada v roce 1907 rozhodla o rozšíření sadu severním směrem na území louky pana Poppa. Chtěla tak učinit k uctění šedesátiletého výročí panování císaře Františka Josefa I., připadající na následující rok 1908. 

Jubilejní park u Nové střelnice
↑ Jubilejní park u Nové střelnice

Zaměstnanec stavebního úřadu Ignatz Faigl navrhnul pro celou lokalitu území Poppovy louky velkorysý urbanistický koncept, který zahrnoval kombinaci zástavby domy vilového typu, sportovních a odpočinkových areálů a zelených ploch. K realizaci tohoto plánu ale nedošlo. Parkové úpravy, které provedla opavská zahradnická firma bratří Skasiků, se nakonec týkaly jen části území. 

Faiglova koncepce zdůrazňovala odpočinkovou a rekreační funkci území. Navrženo bylo těsné sepětí parku s řekou, počítalo se s plochami pro sport a zábavu a podél Ostravice měla být umístěna trojice odpočívadel s pergolami. Zajímavým prvkem byl návrh umístění vyhlídkové terasy u zákruty řeky tak, aby umožňovalo zde odpočívajícím návštěvníkům pohled jižním směrem na tok řeky s panoramatem Beskyd v dálce.

Neuskutečněný urbanisticko-architektonický koncept Ignaze Faigla z roku 1907 na vybudování jubilejního sadu císaře Františka Josefa I., Zdroj: Archiv města Ostravy
↑ Neuskutečněný urbanisticko-architektonický koncept Ignaze Faigla z roku 1907 na vybudování jubilejního sadu císaře Františka Josefa I., Zdroj: Archiv města Ostravy

Změny v letech 1919-1926

Tenisové kurty v Komenského sadech v roce 1925
↑ Tenisové kurty v Komenského sadech na mapě z roku 1925

V prosinci 1918 prodal střelecký spolek městu Mor. Ostravě značně poškozenou střelnici i s přilehlým areálem. 

V roce 1919 došlo k odstranění Pomníku návštěvy císaře v Nové střelnici a přejmenování parku na Sad J.A.Komenského.  

V roce 1924 zde vznikl první tenisový klub a v sadu byly vybudovány tenisové kurty. 

V roce 1926 byly budovy bývalé střelnice a restaurace v souvislosti s výstavbou Nové radnice zdemolovány.

Rozšíření parku 1926-33

Na jaře roku 1926 vyhlásilo město veřejnou soutěž na „Rozšíření městského sadu a částečnou regulaci města Mor. Ostravy“ (napojení okolní silniční sítě tak, aby místo tvořilo jeden organický celek). Porota neudělila první cenu, místo toho udělila dvěma návrhům druhá místa a rozhodla, že definitivní koncepce rozvoje oblasti bude kombinací návrhů z vybraných projektů.

Řešený prostor se měl řešit podle regulační studie Prof. Ing. arch. Jaromíra Moučky, autora jednoho z oceněných návrhů, doplněné o návrh řešení náměstí z jiného projektu a koncepce úprav v sadu zase z dalších projektů. 

Prof. Ing. arch. Jaromíra Moučky se účastnil veřejné soutěže na rozšíření sadu J.A.Komenského s návrhem „Louka v květu“.

Popis koncepce sadu

Hlavní myšlenka spočívá v systému hlavních os – komunikací v území v podélném směru z jedné strany výrazně zaobleném trasou řeky, což Moučka vyřešil zhruba uprostřed zalomením v tupém úhlu hlavní podélné komunikace se stromořadím na dva přímé úseky v podstatě kopírující oblouky břehů a komunikací vycházející z tohoto zlomu kolmo na hlavní magistrálu ul. Sokolskou, tuto trojnožku pak doplnil téměř půlkruhovou doplňující komunikací se středem v zalomení a končící až na nábřeží, jež lemuje další pomocná komunikace. Návrh doplňuje řešení sadových úprav, růžové zahrady, umístění hřišť a slunečních lázní a rovněž návrh objektů, jako jsou skleníky a pavilony. I tyto sadové rozvrhy a zahradní objekty byly dle literatury nakonec realizovány dle návrhu Moučky, ale tuto informaci považuji za nepodloženou. (zdroj)

Rozšíření sadu

Samotné rozšíření sadu probíhalo od roku 1928 do roku 1933. Město zakoupilo značně rozlehlý pozemek plný zmol a vývratů, kde řeka způsobila četné výmoly a kam Ostraváci dříve zavítali jen pro uložení rumoviska a jiných odpadků. Sad byl rozšířen z původních 7 na 32 hektarů a naplánováno bylo jeho rozšíření až k haldě Františkovy jámy na přívozském území. Náklady na rozšíření sadu dosáhly téměř 4,28 mil. Kčs.

Z ulice Křižíkova (dnešní Vítězná) byla postavena nová monumentální vstupní brána a podél jeho hranice začala vyrůstat nová vilová čtvrť. Uměleckou výpravou a vzácnou květenou vyrovnal se tento sad známým zahradám jiných měst.

Město s využitím podpor ministerstva sociální péče během výstavby sadu zaměstnávalo po dobu skoro pěti let 80 až 200 dělníků a místo podpor nezaměstnaným tak bylo dokončeno dílo trvalé ceny. 

Doplňování sadu

Další úpravy sadu probíhaly ještě dále ve 30.letech. Po roce 1936 byla po obou stranách u nové vstupní brány založena dvě velká rozária. V rozáriu bylo vysázeno kolem 4.000 nízkých keřových růží a mnoho desítek růží vysokokmenných. Zastoupeny byly všechny třídy růží ve 120 druzích. Každý druh byl řádně popsán, takže návštěvníci měli možnost sledovat krásu jednotlivých novějších i méně známých druhů. 

V roce 1937 bylo založeno menší alpinium na místě bývalé střelnice, ve kterém bylo vysázeno kolem dvou tisíc alpských rostlin, opět správně pojmenované, což mělo nemalý význam pro ostravské školy a školáky.

Změny názvu městského parku

  • 189x Střelniční park
  • 1898 Nový městský park
  • 1906 Park císaře Františka Josefa I
  • 1919 Komenského sady
  • 1942 Park Reinharda Heydricha
  • 1945 Komenského sady

Park v letech 1945-89

Památník Osvobození

Poválečná správa města vybudovala v Komenského sadech Památník osvobození a mauzoleum Rudé armády, do kterého bylo v den prvního výroční osvobození 30. dubna 1946 slavnostně uloženo 668 uren s popelem rudoarmějců, československých tankistů a ostravských občanů padlých při osvobozování Ostravy. Od roku 1978 je památník kulturní památkou. Za pomníkem se nachází 11 samostatných hrobů vojáků Rudé armády a hrob kpt. Stěpana Vajdy, velitele 4. tankové roty 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR.

Čítárna

V roce 1952 byla v parku otevřena venkovní čítárna, kterou založila ostravská knihovnice Naděžda Ježková. Ta podle pamětníků již v roce 1951 při svých procházkách na mateřské dovolené vozívala s sebou v kočárku knihy a gramofon. Takto vybavená pak oslovovala maminky s dětmi a další návštěvníky sadů. O rok později se pak čtení pod širým nebem stalo organizovanou aktivitou městské knihovny.

Pionýrská lokomotiva

V roce 1959 byla uvedena do provozu dětská železnice – pionýrský vláček. Zásluhu o její postavení měl, jak informuje dobový tisk, zlepšovatel Alois Lysek z VŽKG. Trať dlouhá 1860 metrů byla vybudována za pomoci brigádníků, její součástí bylo i malé nádraží a 60 metrů dlouhý tunel, který sloužil současně jako depo.

Sympozium prostorových forem

V letech 1967 a 1969 se v Ostravě konala sympozia prostorových forem. Výjimečnost ostravského sympozia spočívala v tom, že všechny vytvořené sochy tvořil pouze kov. Završením obou ročníku byla instalace plastik v Komenského sadech.

Zajímavosti: 

  • Část hlušiny z přívozské haldy byla použita pro asanaci v Komenského sadech (Sborník příspěvků k dějinám a současnosti Ostravy, 1964)
  • V 60. letech 20. století bylo do areálu Komenského sadů urbanisticky napojeno okolní území a zbylá část zástavby vilového charakteru byla dokomponována třemi výškovými projekty. Nejvýraznějším zásahem byla dostavba sportovišť a vyřešení nové nástupné osy k celoměstskému parku v blízkosti radničního areálu. (Sborník příspěvků k dějinám a současnosti Ostravy, 1969)

Novodobé dějiny

V roce 1992 vznikla na základě architektonické soutěže studie sadů a nábřeží, zpracovaná Lubomírem Rychtárem, která byla částečně realizována. Podle jeho návrhu byly vybudovány například terénní vlny v severní části parku. Projekt revitalizace Komenského sadů z roku 2011 realizoval architekt Radim Václavík ve spolupráci se sochařem Kurtem Gebauerem.

V roce 2018 bylo při výročí nedožitých 85. let Olgy Havlové vysazeno 85 stromů dobré vůle, které mají připomínat její osobnost a charitativní aktivity. V roce 2023 na tuto akci navazuje výsadba dalších pěti stromů.

V sadech se mimo jiné pozoruhodné dřeviny nachází památný dub letní s obvodem kmene více než 400 centimetrů. 

Zdroje a další informace:

FOTOGALERIE KOMENSKÉHO SADŮ

Komenského sady na dobových mapách z let 189x,1920,1926,1929a1987
↑ Komenského sady na dobových mapách z let 189x,1920,1926,1929 a 1987 (zdroj: mapy.ostrava.cz)
pohled na Komenského sady a rybníček
↑ Vodní prvek v Komenského sadech na fotografii z roku 1938 (zdroj: Archiv města Ostravy V-65a-2/33)
pohled na Komenského sady z věže Nové radnice 1928-30
↑ Pohled na Komenského sady z věže Nové radnice v letech 1928-30 (zdroj: upravený sken historické pohlednice)
Pohled na starý altán a květinovou výsadbu v Komenského sadech kolem roku 1930. Dům vlevo má Sadová 13 (výřez ze skenu historické pohlednice)
↑ Pohled na starý altán a květinovou výsadbu v Komenského sadech kolem roku 1930. Dům vlevo má adresu Sadová 13 (výřez ze skenu historické pohlednice)
 pohled na Komenského sady ze slezské strany (Fuhrer Ostravou 1941)
↑ Pohled na Komenského sady ze slezské strany (zdroj: Führer durch Mähr. Ostrau und Umgebung, 1941)
Letecký pohled na Komenského sady (1946/47)
↑ Letecký pohled na Komenského sady (1946/47)

 


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *