Kubistické krematorium

Zaniklé kubistické krematorium v Moravské Ostravě se nacházelo na zrušeném městském hřbitově v místech později založeného parku. Bylo jedním z mála realizací architekta Vlastislava Hofmana na území Československa.

Již roku 1901 uvažovali zastupitelé města Ostravy o postavení krematoria. Žádali pomoc u sousedního pruského Slezska a později na zemském sněmu moravském díky německému starostovi Ostravy JUDr. Gustavu Fiedlerovi. Otázku pohřbívání řešili i ze zcela praktických důvodů, protože půda v okolí Ostravy byla pro pohřby do země problematická, nevyhovovala hygienickým předpisům (termíny pro střídání pohřbených na jednom místě se prodlužovaly z deseti na třicet let a plocha hřbitova se tím neúměrně zvětšovala).

V té době byla městským zastupitelstvem schválena petice obsahující výzvu k povolení fakultativního pohřbívání žehem. Byla adresována jak zemské vládě, tak i rakouskému parlamentu. Nedočkala se však kladné odezvy. Podobné pokusy se opakovaly i v dalších letech, bohužel se stejným výsledkem.

V publikaci „Moravská Ostrava“ z roku 1937 se píše: „Také pokus, aby krematorium postaveno bylo na druhé straně řeky Odry v Petřkovicích na tehdejším území Pruska selhal a nemohl býti uskutečněn.

Až vznik Československé republiky přinesl změny. Byl přijat zákon č. 180/1919 Sb. ze dne 1. 4. 1919, kterým bylo zlegalizováno zpopelňování zesnulých. Postupně začala vznikat krematoria v Liberci, Praze, Pardubicích, Mostě a Nymburce.

Architektonická soutěž

V Ostravě se o krematoriu začalo znovu jednat v roce 1919. Město vypsalo v roce 1920 architektonickou soutěž, které se mohli zúčastnili i němečtí architekti. Věstník Krematorium její výsledky vyhodnotil jako „slabé“. Bylo podáno celkem 8 návrhů, za nejúspornějším byl porotou označen návrh arch. Vlastislava Hofmana a Ing. Františka Mencla. Tento návrh byl však odložen pro narůstající ceny a oba architekti byli vyzváni, aby jej přepracovali. V přepracovaném projektu, který byl schválen roku 1923, stála budova krematoria na kolmé křižovatce dvou hlavních cest a její půdorys tvořil osmiúhelník. Stavebních prací se ujal stavitel Rudolf Slezáček, pece dodala olomoucká firma Julia Schmalze.

Výstavba

Při položení základního kamene v červenci 1923 byl uspořádán pochodňový průvod za účasti politických stran a různých spolků včetně Sokolské župy moravsko-slezské. Tehdejší vládní komisař Jan Prokeš při této příležitosti řekl: „Kdo jest dnes člověkem opravdu pokrokový, pro toho není místa v církvi katolické, toho povinností je, aby zúčtoval s církví, a aby také v důsledku toho šel až za hrob a odevzdal své tělo čistému ohni. “

Stavba poměrně rychle postupovala a tak mohlo být dne 1. 2. 1925 krematorium slavnostně otevřeno jako první krematorium na Moravě a šesté v Československé republice. Bylo umístěno na starém městském hřbitově a tvořilo přirozenou dominantu celého hřbitovního areálu. Vzniklo unikátní architektonické dílo. Krematorium mělo jehlancový tvar a bylo postaveno v kubistickém stylu. Cena výstavby krematoria byla 1.430.000 Kčs (bez pozemku)

Přečtěte si také:

• Katolický hřbitov s krematoriem
• Starý židovský hřbitov
• Velká fotogalerie hřbitova a krematoria na našem Facebooku zde. 

V letech 1931 až 1932 bylo doplněno o nové kolumbárium, do kterého se vešlo 600 uren. Následkem stále vzrůstající frekvence bylo rovněž nutno postavit druhou kremační pec, která byla na začátku roku 1936 uvedena do provoz. V roce 1958 byla provedena patrně nejvýznamnější stavební úprava spočívající v převedení dosavadního provozu pecí z vytápění koksem na plynové.

Do předsíně se vcházelo přes geometricky stylizovaný gotický portál, který se opakoval i u výklenků postranních kolumbárií. Hlavní sál zastřešovala kupole s kubisticky řešenou lucernou. Proti vstupu se nacházela pětiboká apsida s hrotitým triumfálním obloukem, pod kterým na vyvýšeném místě stál katafalk. Sál byl osvětlen barevnými okny, stěny a strop byly dekorovány krystalicky jehlancovými stříbrnými hvězdami na modrém pozadí. Stavba měla podle Mencla vyjadřovat „touhu k výšinám a povznášet mysl“. Interiér krematoria měl vyjadřovat metaforu alchymistické proměny člověka ohněm a jeho spojení s Vesmírem. Motiv proměny nebyl Hofmanovi cizí – ve svých teoretických textech věnoval velkou pozornost orientální a indické architektuře a dramatický akcent odpovídal jeho požadavku po výrazové intenzitě

Po roce 1948

Koncem 50. let bylo rozhodnuto zrušit městský hřbitov u tehdejší třídy 28. října a na jeho místě vybudovat sad Klementa Gottwalda. Následně roku 1979 bylo zbořeno i samotné krematorium. Později bylo místo pietně upraveno a vznikl zde park Dr. Milady Horákové. V něm umístění krematoria připomíná plastika na hlavní cestě naproti krajskému úřadu v podobě rabátka vytvořeného z vodního prvku. Nové krematorium se hřbitovem bylo otevřeno ve Slezské Ostravě roku 1970.

Ostravská stavba působí na dobových snímcích až ponuře, ale šlo bezesporu o podmanivé dílo. Bohužel měli ostravští funkcionáři jiné mínění a tak tuto největší Hofmanovu stavbu nechali v polovině osmdesátých let zbourat, včetně monumentální vstupní brány do hřbitova. (zdroj)

Dnešní podoba místa

Později na místě zničeného krematoria vznikla velká kašna s vodotryskem, v roce 2008 upravena na květinový záhon, tzv. rabátko. 

Zajímavosti:

• Ačkoliv bylo ostravské krematorium druhé největší v republice, podle počtu kremací však bylo až za Mostem (Nové cesty pokrokový měsíčník, 25.3.1930)

Zdroje a další informace:

• https://cs.wikipedia.org/Krematorium_v_Moravské Ostravě
• https://www.krematoriumostrava.cz/historie-krematoria-v-ostrave/
• https://www.lidovky.cz/kuriozni-ocenovany-a-zmizely-kubismus
• https://www.archiweb.cz/krematoria-v-ostrave-nymburce-moste-a-plzni
• https://encyklopedie.ostrava.cz/profil_literatury&load=7012

FOTOGALERIE