Obchodní dům Bachner / Horník
Obchodní dům Bachner je pětipatrová stavba se železobetonovým skeletem, cihlovým zdivem a fasádou z keramických obkládaček, postavená v roce 1933 podle projektu německého architekta Ericha Mendelsohna stavební firmou Ing. Strassmann, Glogar a Korn.
Začátky podnikání
Mořic Bachner, původem z haličských Wilamowic, přišel na Ostravsko v 90. letech 19. století. V Moravské Ostravě se v roce 1895 oženil s obchodnicí Amálií Saborskou z Michálkovic.
Manželé v roce 1908 zakoupili na tehdejší Hlavní třídě dům s č.p. 32 a otevřeli zde obchod se smíšeným zboží. Později se začali specializovat na prodej kuchyňských a domácích potřeb, nářadí, skleněných výrobků, porcelánu a železářského sortimentu. Jejich podnikání vzkvétalo a brzy se ukázalo, že potřebují větší prostory.
První stěhování a růst firmy
V roce 1914 proběhlo přestěhování firmy do prostor ve vlastní novostavbě na rohu dnešní Zámecké a Puchmajerovy ulice (dům č.p.1507). V roce 1923 si nechal M. Bachner postavit na sousední parcele nový dům v Zámecké ulici č.p.1666, který rozšířil prostory rostoucí firmy.
Dcera majitelů Gréta se provdala za JUDr. Gustava Schöna, hlavního účetního a vedoucího provozu otcovy firmy. Manželé pak v roce 1927 iniciovali přetvoření rodinné firmy na veřejnou obchodní společnost „Mořic Bachner, Moravská Ostrava“.
Úspěšné podnikání si brzy vyžádalo rozhodnutí pro postavení ještě většího a modernějšího obchodního domu. V druhé polovině roku 1931 Mořic Bachner zakoupil od města část staré školní budovy na nároží dnešních ulic Zámecká a Puchmajerova, aby zde mohl postavit nový obchodní dům.
Setkání s architektem Mendelsohnem
Během zimní dovolené ve švýcarském lázeňském středisku Svatý Mořic se Bachnerův syn Erich seznámil se světoznámým architektem Erichem Mendelsohnem. Oba totiž byli ubytování v horském hotelu Chesa Chantarella. Jejich setkání vedlo k tomu, že Mendelsohn navrhl podobu budoucího obchodního domu. Do finální podoby pak návrh přepracovala jeho berlínská kancelář.
Dokončení stavby se Mendelsohn již neúčastnil, v březnu 1933 jako výrazná osobnost židovské národnosti emigroval z nacistického Německa do Británie. Realizaci stavby tak dokončil jeho dlouholetý asistent Johann Schreiner, „který měl na starosti převádění architektových skic do podoby plánové dokumentace“. (zdroj)
Obchodní dům Bachner se tak jeho jedinou Mendelsohnovou realizací na území České republiky a zároveň jeho poslední prací v kontinentální Evropě.
Nová budova obchodního domu
Na jaře roku 1932 začaly návrhové práce na projektu obchodního domu, které byly ještě téhož roku hotové. V červnu 1932 požádali majitelé město o povolení k demolici staré školní budovy, které jim bylo 21. července téhož roku uděleno. Stavební úřad vydal dne 18. srpna 1932 na základě „plánů projektovaných architektem Mendlsohnem z Berlína“ stavební povolení. Výstavbu prováděla stavební firma „Ing. Strassmann, Glogar a Korn“. Hotový obchodní dům byl zkolaudován 29. září 1933 a současně bylo dokončené stavbě vydáno povolení k užívání. Kolaudační protokoly byly stavebním úřadem vydány 5. října 1933.
Popis obchodního domu
POPIS BUDOVY
Pětipatrová budova obchodního domu má půdorys ve tvaru písmene L. Hlavní část „budova A“ byla určena k obchodním účelům a zadní třípatrová „budova B“ byla určena pro skladování zboží a jako zázemí pracovníků obchodního domu. Pod hlavním křídlem budovy je jedno podzemní patro. Konstrukci obchodního domu tvoří vyzdívaný a místy obetonovaný ocelový skelet s roztečí 5,62 x 5,69 m z produkce Vítkovických železáren. Všechna podlaží mají jednotnou výšku, celková výška budovy je 22,8 m. Fasádu tvoří hladký obklad z vodorovně protáhlých keramických kachlíků DURSILIT české firmy RAKO. V zamořeném ostravském ovzduší se tehdy tato volba ukázala jako velmi praktická. Celá fasáda je důsledně protnuta pásy oken umístěných při stropu podlaží, která vytvářejí dlouhé horizontální linie a jejichž kovové rámy zvyšují dojem subtilnosti celé budovy.
Hlavní fasáda směrem do Zámecké ulice byla navíc ozdobena výraznými reklamními prvky: ve vertikální štěrbině u nároží byl umístěn neonový poutač s vysunutým písmenem „B“ v kruhu a nad římsou parteru byl umístěn velký neonový nápis „Bachner“. Nad korunní římsou byly horizontálně vyložené žerdě pro uchycení reklamních poutačů nebo vlajek.
INTERIÉRY
Interiér obchodního domu byl navržen s důrazem na funkčnost, prostornost a komfort pro návštěvníky i zaměstnance. V budově se nacházela klimatizace, teplovzdušné topení, dvojice osobních výtahů a jeden výtah nákladní. Na každém patře byly k dispozici také toalety. Hlavní komunikační osu tvořilo trojramenné schodiště z umělého kamene a kovovým trubkovým zábradlím, otevřené vertikální prosklenou stěnou směrem k Zámecké ulici. Schodiště poskytovalo přístup ke všem obchodním podlažím, která byla koncipována jako velké otevřené haly. Zadní část budovy, označovaná jako „B“, sloužila jako zázemí pro sklady, kanceláře a technické místnosti. Nacházela se zde také odpočinková terasa pro zaměstnance.
OBCHODNÍ PROSTORY
Obchodní prostory na každém patře byly uspořádány jako velká otevřená hala přístupná ze schodišťové haly. Jednotlivá podlaží se specializovala na určitý druh zboží: přízemí nabízelo potřeby pro domácnost, první patro dámskou, pánskou a dětskou konfekci a sportovní potřeby, druhé patro kuchyňské nádobí a látky a poslední patro nábytek a koberce.
Denní světlo pronikalo dovnitř řadou oken nad regály, což vytvářelo příjemné prostředí pro zákazníky a zároveň zdůrazňovalo prezentaci vystaveného zboží. Tento koncept se odlišoval od tehdejších obchodních domů, kde velká okna sloužila především k propojení interiéru s exteriérem. V Bachnerově domě byl kladen důraz na to, aby se zákazník soustředil především na nabízené zboží a nebyl rušen okolním prostředím.
VYBAVENÍ OBCHODNÍHO DOMU
Bachnerův obchodní dům byl na svou dobu špičkově vybavený a nabízel pohodlí nejen nakupujícím, ale i svým zaměstnancům. V každém patře bylo ústřední topení a klimatizace, které udržovaly příjemnou teplotu po celý rok. Zákazníci měli k dispozici toalety na každém podlaží a moderní výtahy jim usnadňovaly pohyb po budově. Zaměstnanci měli vlastní budovu ve dvoře, kde byly sklady a technické zázemí. Pro jejich odpočinek byla postavena terasa, která jim poskytovala klidné místo pro přestávky během práce.
Bachnerův obchodní dům nebyl jen moderním obchodním centrem s dobře promyšleným uspořádáním a praktickými prvky, ale také architektonickým skvostem, který vynikal svou krásou a moderností.
Změny ve vedení firmy
Po smrti Mořice Bachnera v roce 1935 vedli firmu jeho synové Alfred a Erich společně s jejich sestrou Gretou a jejím manželem Gustavem, který byl podílníkem firmy a zároveň účetním a řídícím provozu obchodu.
Období 1939-1945
Druhý den po vstupu nacistických okupantů do Ostravy byly dne 16. března 1939 uzavřeny velké obchodní domy vlastněné židy a později byly otevřeny pod německou správou. Obchodní dům Bachner byl arizován a otevřen jako filiálka obchodního domu Brouk+Babka. Od listopadu 1939 se v ostravském tisku u inzerátů této firmy objevuje dovětek „Komisařské árijské vedení Otto Gruber“.
Synům Bachnerovy rodiny se zdařilo pohotově uniknout podzemními štolami dolů ze Slezské Ostravy do zabraného Těšínského Slezska (tehdy území Polska) krátce po „předčasném“ průniku nacistických vojsk na území Ostravy. Následně pak s velkým štěstím utekli do Mandátní Palestiny.
Nálet v roce 1944
Za náletu v srpnu 1944 nebyl objekt naštěstí zasažen leteckou pumou, nicméně byl poškozen tlakovými vlnami z dopadlých pum v okolí. Zabedněná okna a výkladce lze vidět i na fotografiích obchodního domu z roku 1947.
Obchodní dům po roce 1945
Po skončení války a návratu některých členů rodiny Bachnerů z exilu začal proces dearizace, tedy návrat původním majitelům z rukou německé správy. Národním správcem obchodního domu se stal syn Mořice Bachnera Erich.
Jak uváděla reklama z roku 1947, obchodní dům prodává potraviny a cukrovinky, sklo, porculán, nádobí a kuchyňské potřeby, pánské a dámské módní zboží, textil a pletené zboží, konfekci, hračky, kožené zboží a cestovní kufry, lustry a elektromateriál, zimní a letní sportovní předměty, dětské kočárky a výbavy, kovový a jiný nábytek, kamna a sporáky, parfumerii a bižuterii, čistící potřeby, papír a školní potřeby, gramofonové desky atd.
Za socialismu
Po únorovém převratu došlo ke znárodnění obchodního domu, který se stal součástí národního podniku Obchodní domy (později Prior). V roce 1951 došlo k přejmenování na Obchodní dům HORNÍK. Během poválečných oprav byl odstraněn reklamní nápis, který bez úhony přežil i druhou světovou válku. Okna byla tehdy obnovena velice citlivě.
V roce 1958 byla v přízemí vybudována jedna z prvních ostravských samoobslužných prodejen potravin.
V šedesátých letech se uvažovalo o totální přestavbě a rozšíření obchodního domu směrem k hlavnímu náměstí. Původní budově měla být ubourána část se schodištěm a dvorní části a měla se stát součástí nového nákupního komplexu. Přístavba měla mít délku zhruba 80 metrů a zabírat prostor od samotného obchodního domu až po novostavbu na Zámecké ulici. Purkyňova ulice měla být zaslepena a přístavbě měly ustoupit další dva historické domy. Projekt nebyl uskutečněn, Prior vystavěl nový obchodní dům přímo na náměstí.
V roce 1984 byla po třinácti letech snah budova obchodního domu prohlášena za nemovitou kulturní památku.
Během rekonstrukce v letech 1988-1990 došlo k několika nevhodným úpravám: byla vyměněna okna, čímž zanikla jejich původní subtilnost a dynamika horizontálního členění, v interiéru došlo k oddělení prodejní plochy od prostoru schodiště a výtahů. Ve dvorní části došlo k zastavění terasy.
Po revoluci
V 90.letech bylo obnoveno původní řešení parteru s vysunutými výkladními skříněmi do ulice. Po privatizaci se obchodní dům stal součástí sítě obchodů PRIOR Česká republika. V roce 1992 došlo ke změně názvu na Obchodní dům PANDA, který se používal až do roku 1996.
Současnost
Obchodní dům Bachner zůstal zachován až do současnosti. Jeho stav a způsob využití však neodpovídá významu této památky autora mezinárodního věhlasu. Budova je jedním z významných příkladů modernistické architektury v Ostravě, přičemž kombinuje minimalistický design s praktickým využitím.
Přečtěte si také:
Zdroje a další informace:
- cs.wikipedia.org
- bachner.cz
- ostravainfo.cz
- pamatkovykatalog.cz
- ostravskepamatky.cz
- protimluv.net
- krasnaostrava.cz
- bachner.cz
- encyklopedie.ostrava.cz
- encyklopedie.ostrava.cz
- pamatkovykatalog.cz
- Staré filmy z Vítkovic (2) – Hledání ztraceného času
- Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997, 1997(8), s. 15.
- Erich Mendelsohn dynamika a funkce : vize kosmopolitního architekta. SPOK, 2009
-
LUKEŠ, Zdeněk. [10 století architektury, 6]: Architektura 20. století. Praha: Správa Pražského hradu, 2001, s. 174. ISBN 80-86161-40-4.
FOTOGALERIE
VÝBĚR DOBOVÝCH INZERÁTŮ
