První písemná zmínka o Ostravě pochází ze závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267.


Tento dokument je pokládán za rodný list pro (Moravskou) Ostravu a dalších 34 vsí. Biskup Bruno ji nechal vyhotovit před svým odjezdem s českým králem Přemyslem Otakarem II. na křížovou výpravu do Východních Prus a Litvy.

Moravské Ostravy se týká jen kratičká zpráva: „A kolik náš kostel získal díky naší obezřetnosti a píli při zakládání vsí a mýcení lesů v okolí Jestbořic, Svitav, Mohelnice, Ostravy i jinde, je našim kanovníkům dobře a dopodrobna známo.“ (zdroj)

Povýšení Ostravy na město 

Zakládací listina města se nezachovala, proto první písemná zmínka pochází až z ledna 1279 v letopise Vypravování o zlých letech po smrti krále Přemysla Otakara II. Píše se v ní o setkání pražského biskupa Tobiáše z Bechyně a olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku v biskupském městě Ostravě ležícím za opavskou provincií.

„Našli olomouckého biskupa v biskupském městě jménem Ostrava, jež leží za krajem opavským na hranicích Polska a Moravy.“ (zdroj)

Historici se v zásadě shodují, že městská práva byla Ostravě udělena mezi léty 1268 až 1278.

První zmínka o Moravsko-ostravském hradu

Z roku 1396 pochází první zmínka o moravskoostravském hradu, později zaniklém někdy na přelomu 15. a 16. století.

Zdroje:

  • publikace Moravská Ostrava, Lidová knihtiskárna v Moravské Ostravě [Praha]: Národohospodářská propagace Československa, 1937
  • https://encyklopedie.ostrava.cz

Závěť biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267, zdroj: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond: Arcibiskupství Olomouc
↑ Závěť biskupa Bruna ze Schauenburku z 29. 11. 1267, zdroj: Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc, fond: Arcibiskupství Olomouc

 

s