Slévárna kovů Johann Langer & synové
Areál továrny na měděné a kovové výrobky se slévárnou a strojírnou rodiny Langerů z roku 1898 bychom dodnes našli na rohu ulic Soukenická a Roháčova.
Založení firmy
Johann Langer, rodák z Nové Pláně na Bruntálsku, se mědikoveckému řemeslu vyučil v Opavě. V roce 1862 zakládá v Moravské Ostravě mědikovec Jan Hanke (Hauke) svou dílnu, kterou provozoval u domu s č.p. 316, na rohu dnešních ulic Nádražní a Stodolní. Tuto dílnu v roce 1872 kupuje Johann Langer.
Johann Langer si v Moravské Ostravě získal svou dovedností a kvalitou práce řadu zakázek, což mu umožnilo rozvoj podnikání. Parní kotle, boilery a jiné výrobky nacházely uplatnění v pivovarech, lihovarech, chemičkách a dalších továrních provozech. Byl také veřejně činným v městské samosprávě, šest let byl náhradníkem a od roku 1885 členem obecního výrobu za německé liberály.
V roce 1886 Johann Langer nečekaně umírá a vedení firmy se ujímá jeho syn Anton Langer.
Nová továrna
Syn zakladatele podnik nadále rozšiřoval, začal s výrobou armatur a postupně zaváděl tovární provoz. V místě podnikání však nebylo možné dostatečně rozšiřovat úspěšný podnik a tak v roce 1898 došlo k výstavbě nového továrního komplexu v blízkosti frýdlantské dráhy. V nové továrně se nacházely slévárna, výrobna armatur, strojírna a skladovací prostory. S růstem výroby docházelo k jejímu rozšiřování. Součástí areálu byla také obytná budova č. p. 1090, která se stala rodinným sídlem.
Společnost „Johann Langer´s Sohn, továrna na měděné i kovové zboží a strojírna, továrna na armatury a ústav pro výrobu strojů“ se pod vedením Antona Langera rozrostla do strojírenského podniku střední velikosti. V časech největšího rozmachu zaměstnávala až 140 lidí. Výrobky společnosti měly úspěch na výstavách, kde získaly řadu medailí.
Rovněž Anton Langer se výrazně účastnil veřejného, politického a spolkového života v Moravské Ostravě, od roku 1896 zasedal v obecním výboru za německé liberály. Město Přívoz mu v roce 1905 udělilo čestné občanství. Po vzniku samostatného Československa byl jmenován do správní komise Moravské Ostravy jako zástupce německých stran, na funkci však rezignoval a z politického života se stáhl.
Smrt pana továrníka
Anton Langer byl velice úspěšný v osobním i veřejném životě, proto jeho sebevražda zastřelením v roce 1927 vzbudila údiv. Německý tisk uveřejnil nekrology, český tisk spekuloval o milionových daňových nedoplatcích jako důvodu pro sebevraždu, ale tuto zprávu později odvolal. Důvodem sebevraždy byla pravděpodobně vážná nemoc, kterou Anton Langer trpěl (zřejmě Syfilis).
Po vypořádání dědictví přešla firma na potomky Johanna, Leopolda a další příbuzné. Nejstarší syn Josef byl pro své dluhy vyděděn. Vedení firmy se ujal Johann Langer.
Nová společnost
Pravděpodobně důsledky hospodářské krize ve třicátých letech 20. století přinutily přizvat do firmy nového společníka. Tím se stal Ing. Kurt Sliwka z Petřvaldu ve Slezsku. Tak v roce 1934 vznikla firma Langer & Sliwka, vyrábějící speciální přístroje a zařízení pro pivovary, stroje pro čištění lahví a pasterizování piva, tradiční parní kotle a také bojlery pro ústřední topení.
Druhá světová válka
Po vytvoření Protektorátu Böhmen und Mähren v roce 1939 vstoupili Johann Langer i Kurt Sliwka do NSDAP. Firmu od roku 1942 zastupuje pouze Kurt Sliwka.
Poválečné období
Po skončení druhé světové války byla továrna jako německý majetek zkonfiskována. Národním správcem byl na začátku roku 1946 dosazen Josef Klimša. V roce 1949 došlo k začlenění továrny pod národní podnik Instalační závody.
Původní Langerovu firmu dnes připomíná obytná budova v Soukenické ulici 1090/19 a (přestavbami upravený) areál bývalé továrny.
Zdroje a další informace:
- noviny Ostravská radnice, říjen 2014
- výstava Firemní záhlaví – z podkladů komerční grafiky, 2011
- příspěvek Davida Hibsche ve skupině Nezapomenutá Ostrava (hacknuta, nepřidávejte se)
- mapové podklady: mapomol.cz
- Adressen-Buch der Stadt Mähr.-Ostrau und ihrer Nachbargemeinden des mährisch-slesischen Industrie-Bezirkes Přivoz, Witkowitz, Poln.-Ostrau etc. (1897)
- Adress-Buch und Wohnungs-Anzeiger von M.-Ostrau und Umgebung (1900)
FOTOGALERIE
