Železniční depo Báňské dráhy v Moravské Ostravě

Severní dráha císaře Ferdinanda si nechala v letech 1910 a 1911 postavit technické zázemí pro Báňskou dráhu v podobě komplexu zařízení a budov z režného cihelného zdiva. Jednalo se o náhradu za železniční výtopnu na hlavním nádraží. Součásti areálu byla výtopna se zauhlovacím jeřábem, točnice a vodárna. Rovná remíza z roku 1941 s jeřáby byla během rekonstrukce tramvajové vozovny Křivá snesena.

Areál leží na Ostravsko-Frýdlantské dráze, poblíž seřaďovacího nádraží Báňské dráhy a průmyslové části Moravské Ostravy, mezi dnešními stanicemi Ostrava – hl. nádraží a Ostrava – Stodolní. Železniční depo je od roku 1992 chráněna kulturní památka. 

Pilová výtopna

Areál železničního depa Báňské dráhy na leteckém snímku z roku 1998
↑ Areál železničního depa Báňské dráhy na leteckém snímku z roku 1998 (zdroj)

Přízemní budova z plasticky členěného režného zdiva na pilovém půdoryse (odtud název, běžně se stavěli výtopny obdélníkové nebo půlkruhové či kruhové) se sedlovými a pultovými střechami. Původní výtopna o délce 180 metrů byla postavena pro stání tří parních lokomotiv, později byla přistavěna čtvrtá hala. Objekt byl z obou stran průjezdný, z jedné strany přes výměnu, z druhé strany přes točnu. Charakteristickým znakem jsou nadstavby a větráky na střeše pro odvod kouře parních lokomotiv. V interiéru se dochoval původní dřevěný krov, montážní jámy a ve střední části také zázemí s koupelnou. Ve 40. letech 20. století došlo k úpravám původního objektu. Později docházelo také k dalším menším přístavbám a úpravám.

Obdélníková remíza 

V roce 1941 byla v zadní části areálu postavena remíza pro odstavení lokomotiv a vagonů, do které přijížděly vozy přes kruhovou točnu. Budova byla během rekonstrukce tramvajové vozovny Křivá zbourána. 

Vodárenská dvouvěž

Dvoupodlažní budova postavena na obdélníkovém půdorysu z cihlového režného zdiva, krytá sedlovou střechou. Fasáda je plasticky členěna cihelnými prvky. V patře každé věže je dochovaná kovová nýtovaná nádrž a vodostav. Ostatní technologické části jako potrubí, ventily nebo čerpadlo nejsou dochovány. Jedná se o typový projekt Severní dráhy a jedinou realizaci na území České republiky. 

Kruhová točna

Dochovaná kruhová točna z roku 1931, vyrobená mostárnou Bratří Prášilové z Prahy 8, sloužila původně v Ústí nad Labem na Ústecko-Teplické dráze. Jde o typickou kruhovou točnu používanou v železničních depech. Zachovalá točnice stojí na místě menší točny.

Kloubovou točnici tvoří jáma z železobetonového obvodového zdiva a dnem z kamenné dlažby, spojitého nosníku uchyceného ve středu na ložiskovém věnci a po obvodu opatřeného oběžnými koly. Kola obíhala po obvodové pojezdové koleji uložené na pražcích. Pohyb točny byl zajištěn pomocí ručního klikového pohonu s převodovým kolem.

Dnešní stav

Areál železničního depa je kulturní památkou. Pilová výtopna je po rekonstrukci, vodárenská věž a točna jsou (k říjnu 2022) v havarijním stavu 4. stupně. 

V souvislosti s výstavbou prodloužené Porážkové ulice bude točna demontována, dočasně uskladněna a později přesunuta do plánovaného Muzea dopravy.

↑ Plán prodloužené Porážkové ulice s vyznačením kruhové točny, přes jejíž umístění silnice povede

Faktografické údaje čerpány z:

FOTOGALERIE

železničního depa Báňské dráhy
(foceno 12/11 2022, celá online zde, foto: autor webu)

Pohled na areál železničního depa s pilovou výtopnou a vodárenskou věží v pozadí
↑ Pohled na areál železničního depa s pilovou výtopnou a vodárenskou věží v pozadí
Pilová výtopna s vjezdy do hal od točny
↑ Pilová výtopna s vjezdy do hal od točny
Roh pilové výtopny, vodárenská věž a v zarostlém prostoru je točna
↑ Roh pilové výtopny, vodárenská věž a v zarostlém prostoru je točna
↑ Kruhová točna s kolejí
Kruhová točna s ovládací budkou a otočným mechanismem
↑ Kruhová točna s ovládací budkou a otočným mechanismem
Vodárenská dvouvěž
↑ Vodárenská dvouvěž